Jaké máme důkazy, že gravitace funguje
O gravitaci se učí děti již na základní škole. Jedná se o jednu ze slabých sil, které drží náš vesmír pohromadě. Je důvodem toho, proč neodlétneme do vesmíru a proč naše planeta obíhá kolem Slunce. Problém je však v tom, že ji nemůžeme vidět. Nelze ukázat a říci „to je gravitace“. Je tedy jen pochopitelné, že někteří lidé chtějí mít důkazy o tom, že existuje. A těch máme hned několik.
V první řadě je tu fakt, že věci padají směrem dolů, ačkoliv čím výše stoupáme, čím řidší vzduch je. Logika věci by tedy velela, že cokoliv pustíme, mělo by stoupat, nikoliv klesat. Je tedy jasné, že nás i vše ostatní něco k povrchu přitahuje.
Dále je tu fakt, že pokud odstraníme odpor vzduchu (například pomocí vakuového prostoru), pak všechny předměty padají stejnou rychlostí – železné kouli bude pád trvat stejnou dobu jako peříčku. Je tedy vidět, že ona síla nezávisí na hmotnosti.
Také platí, že čím více se vzdálíme od gravitačního centra (v tomto případě naší planety), tím déle bude věcem trvat, než dopadnou. Pokud budeme mimo gravitační pole, pak věci nebudou padat vůbec. To je další důkaz toho, že existuje síla, která na předměty působí.
Jak ale funguje? S trochou nadsázky ji lze přirovnat k magnetismu. Dva předměty se navzájem přitahují, přičemž ona síla je proporcionální k jejich hmotnosti. Proto nás Země drží na zemi, zatímco síla, kterou působíme my na naši planetu, je v podstatě zanedbatelná.
Zapomenout nesmíme ani na fakt, že gravitační konstanta, vycházející právě z rychlosti pádu věcí ve vakuu na zemském povrchu, je součástí mnoha fyzikálních rovnic. Rovnic, u kterých víme, že fungují, neboť dovedou přesně předvídat, případně popisovat, dané jevy.
Proto, i když ji nemůžeme vidět, ovlivňuje gravitace naše životy. A je pravdou, že bez ní by život ani nemohl vzniknout. O její existenci tedy rozhodně není třeba pochybovat.
